......a to doslova. Ale abych začal od začátku. V sobotu jsem s Víťou vyrazil na kulečník. Pro náše klání byla vybrána restaurace Havana v Děčíně. Zhruba od šesté hodiny jsme konzumovali starej pramen, šťouchali do koulí a debatili o běžnejch věcech. Asi po třetím Smíchováku se z nás (jako vždycky po třech) stali filosofové a už se nemluvilo o běžnejch věcech. Každopádně, hráli jsme skoro celý večer a tága jsme se pouštěli jenom když jsme potřebovali navštívit onu místnost, ale podle mého měření by to tágo prošlo mezi futrama na záchod celkem v pohodě, tak nevim proč jsme si je nebrali s sebou. No a kdo se koukal na tabulku Ohm ligy tak zjistil i jak celé klání dopadlo. Víťa mě prostě roznesl a málem mi vrátil moje poslední dvě výhry ve stolním tenise, ale naštěstí se mu povedlo trefit černou kouličku přímo do dírky a tak jsem odešel jen s jednou prohrou a s jednou remízou. Ještě že jsme se dohodly, že budem bodovat jen dva zápasy, jinak by to pro mě dopadlo mnohem hůř. Po dalším dvou pivu, nás vyzvala vedle sedící partička a tak jsme na ně naklusali a v prví hře jsme je celkem s přehledem porazili. Pak obměnili tým a smetli nás dvakrát za sebou. Mezitím jsme shlédli exibiční tanec jednoho návštěvníka osvěžovny. A můžu vám říct, že jsem dlouho neviděl někoho takhle dobře ovládat své tělo. Malej a tlustej chlapík házel nohama jak Šárka, když vidí čokoládu a tak sklidil zaslouženej potlesk celý hospody. Pak jsme se v klidu zbalili, oblékli a vyrazili z hospody. Před hospodou jsem se zamyslel a se slovy "Víťo? Platili jsme vůbec?" jsem přešel do klusu s následným sprintem. Víťa nebyl pozadu a tak jsme utíkali jak malí kluci. No malí - po pěti, nebo šesti velkejch pivech. A to nebyl zrovna pohled na běh laní v říji. Spíš to vypadalo jak když se hroch snaží běžet jen po zadních. To jsem trochu přehnal, tak hrozný to nebylo, ale zasportovali jsme si slušně. Smíchem nám z očí stříkalo obloukem a tak jsme se na závěr večera docela slušně pobavili. Co na závěr? Jak vidíte, šlo celý večer opravdu o koule. Doufám, že najdem v UL nějakou tu knajpičku kde mají kulábr. A slibujeme, že tam už budeme platit, chceme se tam přeci vracet.